India: Je možné v Indii najít schopné zaměstnance?

Aktuálním globálním trendem firem je snižování nákladů. Velké korporace snižování nákladů řeší restrukturalizací a následnou optimalizací personálních nákladů. V naší firmě se optimalizací rozumí přesun výrobních aktivit do indické pobočky. Určitě je to obrovská ztráta "know how", protože kolegové u nás v Česku mají mnoholeté zkušenosti a takovéto vědomosti, nabyté každodenním řešením problémů ve výrobě a v provozu, se nedají jen tak předat. Ale o tom psát nechci, to je rozhodnuté a musíme to přijmout. Naším úkolem je najít v Indii schopné lidi, kteří tuto práci převezmou a budou dál pokračovat ve stopách, které vyšlapali čeští Specialisti.
V Indii je mnoho vysokých škol, které chrlí tisíce absolventů. Tito absolventi nemají problémy najít práci, neboť Indie a zvlášť New Delhi, je místo, kam velké firmy přesouvají mnoho svých aktivit. Důvodem jsou samozřejmě nižší personální náklady. Když mluvíme o aktivitách v oblasti IT, jde především o podporu zákazníků, podpora infrastruktury (sítě, databáze, servery) a běžný vývoj. Strategický vývoj je pak ponechán v rukách expertů, kteří systémy vytvářeli. Pro již zmíněné aktivity tudíž nejsou potřeba tolik zkušení odborníci. Přesto po zkušenostech z předchozího náboru dáváme velký důraz na senioritu uchazeče z praktického (technického) pohledu. Přidal jsem "z praktického pohledu" proto, že v Indii je běžnou praxí sestavit životopis z 10 projektů, na kterých se uchazeč podílel jen třeba tím, že prodělal školení. Ale v životopise zodpovědnost popsal tak, že na první pohled čtenář získal dojem, že byl architekt a zároveň projektový manažér. Zřejmě proto indické personální agentury nabízí službu, že zpětně ověří veškeré informace v životopise uchazeče včetně vzdělání.

Jak na to jdeme my

Musím říct, že náborový proces nebylo lehké sestavit a vyladit. Člověk si myslí, že to promyslí, sepíše a bude pevně držet v ruce. Bohužel do toho vstupuje mnoho vlivů, manažérů a rozpočtů. Například jsme měli obrovský problém prosadit technický praktický test, na kterém uvidíme dovednosti uchazeče. Místní personalisté argumentovali tím, že to prostě v Indii není zvykem a že to uchazeče odradí. Naštěstí pochopili, že je pro nás důležité vidět práci uchazeče a akceptovali to. Dalším problém, který jsme řešili, bylo vícekolové výběrové řízení, kdy uchazeč přijde do firmy vícekrát. Také to prý není zvykem.

Celý proces je nastaven následovně:

1. Personalista prochází životopisy, které nám zasílají agentury. S agenturami komunikuje pouze on a vytypuje uchazeče, kteří odpovídají požadavkům na pozici.
2. Uchazeč poté přijde osobně do firmy, absolvuje patnáctiminutový pohovor s personalistou.
3. Hned poté si ho beru já k praktickému testu. Pro každou pozici máme připravené jiné testy, má k dispozici notebook s předem připraveným prostředím. Test je koncipován tak, abychom zjistili, zda uchazeč umí myslet, zda dokáže samostatně řešit problémy a zda vůbec má osvojené základní dovednosti.
4. Uchazeč odchází a následuje vyhodnocení. Pokud je výsledek dobrý až výborný, doporučíme personalistovi, aby uchazeč byl pozván k osobnímu pohovoru.
5. Osobní pohovor trvá přibližně 45 minut. Zazní technické i osobnostní otázky. Myslím si, že tímto rozhovorem, kde není personalista, ale lidé z vývoje, dokážeme na 85% rozpoznat kvality uchazeče.

Tím naše práce končí a aktivita se přesouvá na personalistu. Pokud je uchazeč schopný a odpovídá požadavkům, zasílá se mu oficiální dopis - nabídka. V tomto dopise je konkrétní platová nabídka, o které je možno dále jednat. Běžnou praxí uchazečů je, že s tímto dopisem chodí po dalších výběrových řízeních a vyjednává si lepší plat. Už z tohoto důvodu jsou výběrová řízení zdlouhavá, neboť se čeká, až uchazeč příjme nabídku. Samozřejmě jsou stanoveny určité časové mantinely, kdy je uchazeč schopen nastoupit.

O kvalitě IT expertů v Indii by se dalo napsat spoustu řádků. Moje zkušenosti shrnu jen v několika větách. Jak už jsem naznačil, je tu obrovský "boom" v oblasti IT. Vzniklo spousty nových oborů na vysokých školách a podle toho odpovídá i kvalita. My hledáme uchazeče s víceletou praxí, tedy tzv. seniory. Troufám si říct, že jsme k dnešnímu dni proklepli víc jak 40 uchazečů. Vybírat rozhodně z čeho je a najdou se tady i velice šikovní vývojáři. Bohužel to někdy ztroskotá na komunikačních dovednostech nebo na platu. Zároveň k takovémuto masovému náboru, jaký tady realizujeme, je potřeba čas. Jednoduchá logika. Když budeme mít časový prostor, najdeme schopné lidi. Když ne, budeme mít rychle nabraný tým "lam". Toto šmoulové (management - pozn.autora) také už akceptovali.

Zaměstnanec v Indii

Musím ještě zmínit, co to znamená být zaměstnancem v Indii. Po nastoupení do zaměstnání jsem ve zkušební době v trvání 6 měsíců. V této době je možno během jednoho dne odejít nebo být vyhozen. Poté je výpovědní lhůta 30 dní (oproti naší tříměsíční).

Velmi významnou roli tu pro zaměstnance kromě platu hraje titul. Plat je upravován podle firemních pravidel, ale titul je něco, co zaměstnance posouvá na společenském žebříčku. V tomto jsme museli ustoupit personalistům a zavést titul Software Developer a Senior Software Developer. Pro mě je velice těžké přijmout to, že programátor s titulem Senior Software Developer dělá chyby jak student na vysoké škole. Je to kultura, musíme to akceptovat.

Dalo by se asi psát o Indii z pohledu pracovního mnoho odstavců. Tímto příspěvkem jsem chtěl pouze ukázat, že představy, které máme u nás v Česku, jsou v reálu odlišné. A toto míním jak v negativním slova smyslu, tak i v tom pozitivním. Prostě je to jiné a člověk v tom nachází určitou rozporuplnost, tak i logiku. To, že s indickými specialisty budeme spolupracovat, znamená, že když budeme vyžadovat naše zvyklosti, ale zároveň akceptovat ty jejich. Nejpozitivnější dojem, který z místní kanceláře mám, je, že spolupracovníci mají mezi sebou krásné vztahy. Hodně se smějí a povídají si. V ranním podávání ruky jsem našel jakési "znovuzalogování" do vztahu, který předchozí den byl mým odchodem přerušen :-). Po obědě absolvují 20 minut procházením se kolem budovy a plkají. Možná v tomhle všem najdeme něco poučujícího :-).