Po dlouhém čase jsem zavítal do opery. S přítelkyní jsem navštívili Moravské divadlo v Olomouci, které nastudovalo klasickou operu Carmen od G. Bizeta. Nejsem tak kulturně aktivní, abych pravidelně navštěvoval olomoucký stánek kulturního vyžití. Tato návštěva je výjimečná, o to silnější jsem měl z celé akce pocit.
Už příprava na takovýto druh setkání příznivců opery je něco výjimečného. Dámy krásně oblečené ve večerních róbách (až na výjimky způsobené neznalostí či pohrdáním prostředí), pánové v upravených oblecích (až na výjimky způsobené doslova horkým počasím). Navenek klidná atmosféra ve foyer byla místy cítit nervozitou a dotazy „Sluší mi to?“ nebo „Nemám ten drdol ve vlasech moc uhlazený?“ či „To sako bych nejradši sundal“. Navíc vše bylo podtrhnuto tím, že opera měla dnes svoji premiéru. Každý byl zvědavý na to, jak to vlastně „naše“ divadlo zpracovalo. Bude to moderna či klasika. No zkrátka hodně dotazů a zatím žádná odpověď.
Představení bylo nastudováno klasicky a z mého pohledu je to tak správně. Carmen jsem viděl a slyšel poprvé a atmosféra hudby a děje, odehrávajícího se v prostředí španělského a cikánského temperamentu, byla pro mě omračující. Ačkoliv jsem jako puberťák usnul na Rusalce v Národním divadle, tentokrát jsem děj hltal od začátku do konce. Obrovské vcítění se do děje mně nenarušilo ani šustivé rozbalování bonbónu či zvonění nevypnutého mobilního telefonu. Mimochodem oba ruchy pocházeli ze stejných sedadel. I chraplavý kašel dusící se důchodkyně mě nezkazilo soustředění se na okamžiky, které postavy prožívali.
Zmíním se o šatech přítomných dam. Jako chlap velice oceňuji krátké šaty, kde jsou vidět sexy partie, které dělají ženu tak svůdnou. Kdekoliv jinde bych řekl, že je to moc pěkně. Ovšem sem se to opravdu nehodí, a nejsem žádný konzervativec. Opravdu během přestávky jsem měl chvilku, kdy má přítelkyně byla na toaletě, a já jsem mohl zhodnotit právě toto téma. Byly k vidění opravdu krásné a přitom moderní šaty, zdůrazňující půvab žen i v tomto na oblékání striktním prostředí. Ale zároveň zde byly vidět zmiňované minisukně, obyčejné kalhoty a mám pocit, že jsem zahlédl i rifle. No všehochuť.
Představení bylo nádherné a měli jsme oba hezký pocit. Cestou domů jsme debatovali o výkonech jednotlivých aktérů a já jsem hovořil, jak nějaký odborník. Prostě mě to vtáhlo. Až bude příležitost opět navštívit operu, nebudu váhat.
